Stuorra Sarvva bivddus

Rauna Paadar-Leivo

Govva: Sami Tapio

Áigá dolin ealašeigga Beaivvi Bárdni ja Jiehtanasa Nieida Nástealmmis. Soai náitaleigga ja oaččuiga máŋga máná. Dáid maŋisboahttin riegádii čeahpes sápmelaš Gállá. Áiggi mielde Gállá náitalii ja oaččui golbma gándda, maid gohčodedje Gállábárdnin. Gállá hálidii oahpahit bártniidis seamma buorre čuoigin ja bivdoalmmájin go son ieš lei.

Muhtin beaivve Gállá oinnii Stuorra Sarvva njolggisteamen miehtá almmi gietti. Movttegis bivdoalmmái go lei, de sutnje bođii garra miella vuolgit bivdui. Gállá dajai eamiđii:
- Dáiddán vuolgit sarvvabivdui.
- Dan it gal daga, váruhii eamit isiđis. Eamit oainnat diđii, ahte Stuorra Sarvva fáktii Riibmagállis, buot gievramus stállu.

Gállá ii beroštan váruhusas. Son vulggii árra iđit meahccái ja čurvii vel golbma beatnagis fárrui. Go son čuoiggai oanehis botta, de oinnii guhkkelis Stuorra Sarvva, Riibmagállis riidemin sehpeha alde. Gállá diđii, ahte son ii okto birge Riibmagállásiin. Nuba son fertii čohkánit balvva ravdii hutkat, maid de barggašii.

Fáhkkestaga Gállá gulai geannu boahtimin ja čiehkádii beatnagiiddisguin ránes balvva duohkái. Ovdan iđii čeahpes bivdoalmmái Fávdna. Gállá oinnii Fávnnas ođđa fiinna dávgebissu ja gihpa njuolaid. Vuoi, vare mus livččii duokkár bissu son šuohkihii go doalai beatnagiiddis gitta, amaset báljjistit su. Muhto beatnagat harre ja fáhkka čiellagohte issorasat. Son gávnnahalai. Fávdna guovlalii balvva duohkái, siktii dávgebissuin beatnagiid ja huikkii:
- Boađehan eret dieppe ja doala beatnagiiddát gitta, dahje mun bávkalan daid áibmui.
- Ale buorre olmmoš báže mu beatnagiid.
- Ale gátte, ahte seasttán daid, juos it fárre eret mu bivdoeatnamiin.

Gállá loakkui beatnagiiguin šlundimielain ruoktot. Ráhpaid alde čohkkái Gállábárdni ja geahčadii guhkás gomuvuhtii.
- Áhčči, mii lea duot čáppa alit násti doppe guhkkelis?
- Bártnážan, dat lea eanaspábba.
- Mobat dohko beassá?
- Ale mánážan diekkáriid smiehta. Mis lea dáppe buorre eallin.
- Moai letne Mánučuovggain niegadan beassat goasnu fitnat doppe.
Gállá healkkehii ja jearrá;
- Iibat Mánučuovga leat Fávnna nieida? Ithan don fal irgit dan suohpahis niidii?
- Juo ja munnos lea áigumuššan náitalit.
- Mun gielddán du agibeaivvis šat deaivvadeamis suinna, áhčči šikkui.
Gállábárdni geahčái buoremussan livkkihit eret áhčis oidnosis. Dat lei juoga sivas eddon.

Gállá bázii okto jurdagiinnis. Gos nevrriid Fávdna lei fidnen dan fiinna dávgebissu? Seammas son muitái máttarádjá muitalusa, mo son lei háhkan alcces dávgebissu Dávggis. Sihkkarit Fávdnage lei fidnen dan doppe.

Iđđedis Gállá báhkkii niestelávkka. Eamit fas imáštallá, gosa son dálges lea ráhkkaneamen. Go almmái muitalii eamiđii, de eamit váidalii:
- Vuoi, vuoi, don gal manat vel sorbmái,
- Ale duššiid heahtádutta. Gal mun birgen, Gállá dajai, go manadettiin deaddilii uvssa gitta.

Veaigin Gállá ollii Dávggi lusa. Doppe oinnii dievva fiinna dávgebissuid bálddalágaid.
- Makkár válljenmunni, son huikkádii. Dál de lea mu lihkubeaivi.
Lei juo sevnjodan, muhto lihkus eahketnásti čuovggai velá dan mađe, ahte son sáhtii njáhkat dávgebissuid lusa válljet alcces buot buoremus bissu. Son gearggai áiddo ja áiddo máhccat, ovdalgo seavdhjadasa veaiggat lihkke.

Duhtavažžan son máhcai ruoktot. Boarráseamos Gállábárdni dutkai movttegit áhčis ođđa dávgebissu.
- Oaččungo munge iskat, son jearai.
- De oaččut. Moai čájehetne Fávdnii, guđet lea buoremus bivdoalmmái. Gáttán, ahte odne Stuorra Sarvvis gahččá, Gállá rábmostii ja njávkkadii bissu.

Gánddaid ii dárbbašan oalgguhit guktii. Dát beaivi lei viimmat čuvggodan. Dál ii Fávnnas leat dađi buoret bissu go sisge, juos vahágis deaivvadit bivddus.
- Galgabehtet muitit, ahte báhčit oažžu dáppe meahcis, muhto juos deaivat Davvinástti dahjege Almmi Návlli lahkosii, fertebehtet váruhit amadet deaivat dasa. Almmi Návli guottiha almmi. Dat lea nástealmmi lihkatmeahttun guovddáš, man birra eará násttit jorret, Gállá muitalii bártniidasas.

Sii johte muhtin muddui, go gullájedje, mo almmi gietti miehtá giinu duolmmadalai. Sii bisánedje vuordit. Oatnelanbottas Stuorra Sarvvis iđii oidnosii, Riibmagállis sehpeda alde riidemin. Sii álge doarrádallat. Guhkes ja losses vuojeheame maŋŋá sii deive Davvinástti dahjege Almmi Návlli lusa. Doppe čohkohalai maiddái boarráseamos Gállábártni moarsi Mánučuovga beaivenieguid niegadeamen.

Fáhkka Stuorra Sarvvis bisánii Almmi Návlli lusa. Gállá oinnii Fávnna doppelis siktemin Stuorra Sarvva. Gállá ii báhcán vuordit, son siktii ja nu soai bážiiga oktanaga, muhto eaba deaivan Stuorra Sarvai, muhto goappašat deive Almmi Návlái.
- Dál boahtá máilbmi loahppa, giljjui Fávdna.
- Albmi gahččá min ala, huikkii Gállá.

Gullui hirbmat julla. Davvinásti heaillui ja doarggistii. Dat goitge bisui sajistis. Almmi doarggástus doalvvui manadettiin Gállábártni ja Mánučuovgga. Soai gahčaiga eatnama áibmogeardái ja oalle botta joradettiin Anárjávrri gáddái. Gállábárdni ja Mánučuovga geahčaiga goappat guoimmis vehá oaivejorgásis, dasságo fihttiiga leamen dorvvus.

Vahákeahtes Stuorra Sarvvis lávkii ovttain lávkkiin báhtui balvvaid duohkái. Gállá ja Fávdna joatkiba almmis Stuorra Sarvva bivddu ja jotkkiba áinge.

Gállábárdni ja Mánučuovga ceggiiga vuosttaš goađi čáppa Anárjávrri gáddevuovdái. Sudnos bođiiga sámi soga máttarvánhemat. Soai muitaleigga maŋŋelis iežaska mánáide ja mánáidmánáide sudno eallinbottas nástealmmis.

Máidnasa sáhttá guldalit Siidda čájáhusas nástegáhtu vuolde. Máidnasa lohká Sverre Porsanger ja dan lea čállán Rauna Paadar-Leivo.
Máidnasa vuođđun lea sápmelaččaid árbevirolaš mainnas sarvvabivddus, mii dáhpahuvai aimmus..